Historie sboru

Počátek sboru

Zakladatelem orlovského sboru dobrovolných hasičů byl svobodný pan baron z Hӧnigru, spřízněnec rodu barona Matencloita se sídlem na zámku v Orlové. Baron z Hӧnigru jako vedoucí úředník samosprávy zdejší obce spolu s pětadvaceti občany, vesměs z řad inteligence, obchodníků a dělníků zakládá v roce 1890 hasičský sbor, jak on sám říká, za účelem chrániti své spoluobčany od neštěstí ohně a jiného. Mnoho informací o počátcích sboru nemáme, nicméně z toho mála, co se dochovalo, můžeme říci, že začátky byly velmi krušné. Nebylo k dispozici peněz potřebných k pořízení ani toho nejnutnějšího vybavení, proto sami členové, z valné části německé a polské národnosti, pořádali sbírky mezi občany a také sami přispívali mnohými dary, ač sami byli nemajetní.

První stříkačka

První ruční stříkačka s příslušenstvím byla pořízena od firmy Knaust ve Vídni. 11. října 1891 bylo za účasti vratislavského biskupa slavnostně otevřeno první hasičské skladiště, které bylo dřevěné a stálo u obecního domu na náměstí. K této první hasičské zbrojnici byla o rok později svépomoci přistavěna dřevěná věž na sušení hadic ze dřeva věnovaného baronem z Hӧnigru.

První zásahy sboru

Členská základna sboru rok po svém založení čítá již 54 členů činných a 38 přispívajících. Členové v tomto období zasahovali při místních požárech šestkrát. Zprávy z tohoto časového úseku hovoří o značné nedisciplinovanosti a nejednotnosti členů. Informace pro členy a rozkazy byly šířeny oběžníky na různých akcích a na své období byly zcela netradičně opatřeny nejen německým, ale i česky psaným textem. Je zaznamenáno, že původně německý sbor činil takto proto, aby s česky smýšlejícími občany ve shodě a jednotě mohli společně pracovat a bojovat proti společnému nepříteli, kterým byl oheň. Mimo to se členové účastnili čestných stráží a církevních slavností v katolickém kostele, jsou zmínky i o prvním hasičském plese konaném 4. ledna 1893. Ve stejném roce byl v rámci sboru založen kurz, ve kterém se členové učili zacházet s ruční stříkačkou, což značně přispělo k omezení doposud chaotických situací u samotných požárů a bylo rozhodnuto o zakoupení mechanického přístroje pro poplach v případě požáru, jakéhosi předchůdce sirény. Tento je namontován na budovu místní cihelny.

Omezenost sborů + nedorozumění se sokolem

Vzhledem k tomu, že ve Slezsku nebylo mnoho hasičských sborů, byli hasiči z Orlové povolávaní i do vzdálenějších lokalit. Záznamy z roku 1893 hovoří například o požáru v Heřmanicích, při kterém shořelo osm domu, o zásahu v Karviné na panství hraběte Larische nebo o rozsáhlém lesním požáru na území Petřvaldu, který se vlivem silného větru rychle šířil. Humorný se dnes může zdát příjezd všech okolních hasičských sborů k veliké záři u evangelického kostela, kterou zpozorovala hlídka hasičů. Po dojetí zjistili, že se nejedná o rozsáhlý požár, ale dvě obrovské hranice k připomínce upálení mistra Jana Husa, pořádanou místnísokolskou jednotkou. Tehdejším hasičům do smíchu zcela určitě nebylo a to hlavně v okamžiku, kdy museli uhradit náklady vleklého soudního sporu vzniklého z tohoto nedorozumění a jež byl rozhodnut v jejich neprospěch. Členské příspěvky pro členy byly stanoveny na 20 krejcarů měsíčně. Postupně se v rámci sboru zřizuje i takzvaná stráž samaritánská, jejichž členové se účastní jistých kurzů první pomoci a zdravotnictví.

Uznání potřebnosti hasičů

Široké vrstvy obyvatelstva i představitelé samosprávy postupně docházejí k názoru, že hasiči jako spořádaná organizace s náležitým výcvikem je nejlepší ochranou obyvatel a důležitou součástí společenského života. V zápise z roku 1894 je konstatováno, že myšlenka hasičstva nepozbyla na svém významu ani v době, která je zaplavována sobectvím, hrabivostí a materialismem. Je to právě dobrovolné hasičstvo, jež ve svých župách a sborech hlásá onu nejkrásnější a nejušlechtilejší ideu lidskosti, lásku k bližnímu, národu a vlasti.

Výstup ze Zentralverbandu

V roce 1895 vystupují orlovští hasiči jako i mnoho okolních sborů z německého Zentralverbandu a stávají se součástí svazu slezských hasičů, což je považováno za ukončení germanizace ve sboru. Německý vliv však nadále trvá a ještě mnoho let se na valných hromadách bude provolávat sláva rakouskému císaři.

Oslava 10 let

Jedinou odměnou členům za jejich práci bylo, když se výbor usnesl o nákupu plátna k ušití uniforem, které si do té doby museli pořizovat z vlastních kapes. Další jejich úpravu, která měla za účel sjednocení se stejnokroji slezské župy si pak opět museli členové hradit sami. V roce 1900 jsou k desátému výročí sboru uspořádány mohutné celodenní oslavy zahrnující přivítaní hostů na nádraží, společnou snídani a oběd, slavnostní průvod městem a ukončení zahradním koncertem. První členové sboru z Orlové jsou oceněni vyznamenáním za svou činnost. Už v této době se ukázalo, jak je dobré udržovat kladné vztahy s představiteli vedení obce. Jmenování starosty Pavla Kani čestným členem sboru a pochodňový průvod uspořádaný hasiči k uctění jeho padesátých narozenin vynesl sboru nákup přileb, nových hadic a finanční dar 50 zlatých do sborové pokladny. Pro porovnání: výnos z plesu v daném roce činil cca 170 zlatých. Za jistou formu sponzoringu bychom dnes považovali také čestné členství ředitelství šachty v Lazech nebo závodu Vítkovic, oddělení Doubrava s většinovým vlastnictvím Rotchshildů. V roce 1903 je zakoupen ze sborové pokladny dvoukolový výsuvný žebřík a obsluha byla vyslána na proškolení do firmy Knaust. Tento sloužil sboru následujících skoro dvacet let, než bylo rozhodnuto, že z hlediska bezpečnosti už opravdu nevyhovuje a byl nahrazen novým vybavením.

Krušné obdobé 1907-1909

Dle neúplnosti záznamů a obsahu zápisů mezi léty 1907-1909 lze usuzovat, že dochází k existenční krizi orlovského sboru. Dle dochovaných informaci je několik členů vyloučeno pro neúčast na společných cvičeních, mnoho vystoupením ze sboru řeší své osobní spory. Je doložena i zmínka o vyloučení pro nečestné a agresivní vystupování nejen vůči ostatním členům, ale i v soukromém životě a „napadání v lokálech.“ Naděje na urovnání sporů a nešvarů je vkládána v nový výbor, který se má volit v roce 1910. Svou základní funkci ovšem hasiči stále plní. Z velkých požárů v tomto období je zmiňována pětihodinová likvidace požáru, který zachvátil hotel Šterm nebo požár, při kterém vyhořela do základů cihelna v Lazech a který připravil o práci padesát lidí.

Nová motorová stříkačka

5. června 1910 byla na zdejším náměstí vysvěcena nově zakoupená motorová stříkačka firmy Čermák a dána do užívání místnímu sboru.

Vypuknutí 1. sv. války

Vypuknutím první světové války ochabla rovněž činnost sboru a omezovala se pouze na oslavy vítězství rakouských zbraní a podpory tehdejší válečné moci. Nařízena byla členům sboru účast na slavnostních bohoslužbách, kupříkladu za znovudobytí Lvova, Varšavy či za kapitulaci Černé Hory. V roce 1916 pak to byla zádušní mše za zemřelého císaře Františka Jozefa I.

Rok po válce

Krátce po válce, 6.dubna 1919 sbor hasičů v Orlové vystupuje z německé župy a stává se členem župy české ve Slezské Ostravě. Od této chvíle se prezentuje výhradně jako český sbor. Z dnešního pohledu se jako zajímavá jeví aktivita z tohoto roku na zlepšení finanční situace, kdy byly vytištěny letáčky nabádající ke vstupu do sboru a rozeslány mezi lépe situované občany Orlové. Taktéž stížností jednoho z členů na skutečnost, že nemůže v obci sehnat práci ve svém oboru a pokud nebude sjednaná náprava, že se sboru vystoupí, by se dnes nikdo nezaobíral. Tehdy mu však byla odeslána odpověď, že věc bude projednána vedením sboru s představiteli obce.

Žádost o novou zbrojnici

Poprvé se objevují zmínky o požadavcích ze strany sborů vůči obci na přidělení jiné budovy coby depa za již nevyhovující dřevěné skladiště nebo na výstavbu budovy nové. A to hlavně z důvodu výhledu zakoupení vozidla pro motorovou stříkačku. Po neúspěšném hledání vyhovující stávající stavby je návrh prozatím odložen.

Výbuch v dole Lazy

20. května 1920 dochází na Nové jámě v Lazích k důlnímu neštěstí způsobenému výbuchem důlních plynů. Při nehodě přišlo o život 92 horníků. Orlovští hasiči se podíleli na likvidaci následků této katastrofy.

30 let od vzniku

V rámci třicátých oslav založení sboru je mimo jiné konáno velké cvičení na objekt hostince U Barbera za účasti 107 hasičů a dle záznamu orlovský sbor „dal vodu až na střechu za tři minuty“. Zakládající členové dostávají diplom za třicetiletou věrnost sboru. Oslavy byly zakončené slavnostním průvodem a taneční zábavou. V tomto období jsou členové sboru smýšlením a postojem rozděleni na dva tábory. Jedna strana zastává názor, že by se hasiči stejně jako před válkou měli účastnit ve slavnostních uniformách církevních slavností. Druhá strana toto považuje za nepokrokové a označuje za tmářství. Tato otázka je rozebírána na několika jednáních výboru a dokonce se dostává do místního tisku. Nakonec je rozhodnuto, že stejně jako k politickému názoru ani k jakékoliv víře nemůže být sbor nucen jako celek a je to věc individuální. Na to, aby pohled veřejnosti na hasiče byl pozitivní, je kladen velký důraz. Dbá se na to, aby hasiči při vystupování na veřejnosti a při dohledech na místních akcích a tanečních zábavách byli správně ustrojeni. Pokud dojde k porušení ustrojovacího řádu nebo dokonce nevhodnému chování, je dotyčnému zapovězena účast na další události.

Nová kapitola sboru

V roce 1925, po několikaletém hledání stavební parcely, sporů o financování a dle několikrát přepracovaného projektu se začíná stavět budova nové hasičské zbrojnice. Z pěti nabídek na provedení je vybrána ta nejvýhodnější a stavbu zahajuje firma Bedřicha Zatloukala. Tímto se začíná psát další kapitola v dějinách dobrovolných hasičů v Orlové-Městě. V této budově sídlí orlovští hasiči dodnes.